Psychoterapeutická pomoc
Psychoterapeutická klinika HERMÉS Group, s.r.o., nabízí profesionální psychoterapeutické služby hrazené přímou platbou dle ceníku konzultačních služeb.
Tým zkušených psychoterapeutů nabízí tyto možnosti uspořádání odborné profesionální psychoterapeutické pomoci:
Individuální psychoterapie
Při individuální spolupráci (psychoterapii a/nebo poradenství) s klientem vycházíme z tzv. konstruktivistického přístupu, který klade důraz na jedinečnost klientových prožitků, názorů, významů a zkušeností. Individuální terapie je proto zaměřená na nacházení potřeb a možností, jak rozvíjet řešení vždy a právě jen ve světě jednoho konkrétního klienta.
Soukromí (intimita) rozhovoru vedeného "mezi čtyřma očima", tedy pouze mezi terapeutem a klientem, (přičemž terapeut je vázán povinností zachovávat profesionální mlčenlivost a nesdělovat bez klientova souhlasu nikomu dalšímu obsah rozhovoru) umožňuje otevírat i taková témata, která klient sdílí se svými blízkými či vůbec s dalšími lidmi jen velmi obtížně či dokonce tato témata raději nesdílí s nikým.
Na druhou stranu - změny a kroky k řešení, které klient spolu s terapeutem v individuálním setkání vymyslí a které klient posléze v běžném životě uskuteční, mohou významně ovlivnit i celý jeho rodinný, pracovní či jakýkoli jiný životní systém. Změny osobní tak mohou vyvolat změny systémové. V tom naši klienti často spatřují naději, snoubící se ruku v ruce se zodpovědností.
Hypnoterapie (psychoterapie s využitím hypnózy)
(klasická i tzv. ericksonovská hypnoterapie)
Při hypnoterapii využíváme společně možnosti člověka učit se a pracovat ve změněném stavu vědomí (hypnóza, trans). Využití hypnózy při správném a profesionálně vedeném postupu vždy vyplývá a je zasazeno do širšího rámce systematické psychoterapeutické spolupráce. Tranzová (hypnotická) komunikace umožňuje rozvinou změněný, oproti běžnému stavu neobvyklý, jiný, způsob vnímání a prožívání. V takovém stavu pak komunikace psychoterapeuta s klientem umožňuje přímým či nepřímým způsobem podněcovat nevědomé procesy, podporovat hledání a rozvíjení nevědomých zdrojů (osobních životních zkušeností), jejichž zapojení do řešení či úzdravy často významným způsobem potencuje (zesiluje a urychluje) léčebný proces. Prostřednictvím transových prožitků klient rozvíjí a rozšiřuje své zkušenosti (a díky tomu obvykle i objevuje a prožívá nové možnosti). Vytvoří-li si jedinec během transu základy pro uspokojivou změnu na úrovni své nevědomé zkušenosti, dochází poté ke zdánlivě spontánní proměně (řešení, úzdravě) v jeho běžném životě.
Základní rozdíl mezi tradiční (klasickou) hypnoterapií a tzv. ericksonovskou hypnoterapií spočívá především v úloze terapeuta. Zatímco při klasické hypnoterapii užívá terapeut v rámci procesu hypnotizace i v rámci samotné terapeutické intervenci přímých sugescí a instrukcí, v postupech inspirovaných prací amerického psychoterapeuta a hypnoterapeuta Miltona H. Ericksona (tzv. ericksonovská hypnoterapie) využívá terapeut často sugescí nepřímých, zasazených do zdánlivě běžného rozhovoru terapeuta s klientem, nasměrovaných především k tomu, jak nejlépe umožnit klientovi, aby rozvinul svůj hypnotický trans (autohypnózu). Klient se tak učí vstupovat do změněného (hypnotického) stavu, učí se v něm pracovat tak, aby toto vše mohl v průběhu procesu zužitkovat k rozvoji svého vnitřního potenciálu.
Párová a rodinná psychoterapie
Setkání terapeuta s párem či s rodinou dává možnost ke sdílení procesu hledání a nacházení řešení situací definovaných jako "problém" a takových způsobů komunikace, které pár či rodinu zatěžují a neumožňují zúčastněným prožívat dostatek spokojenosti v osobním i společném životě.
Přestože jsou v v páru či v rodině mnohá témata sdílena, je každý pár či rodinný systém složen z několika individualit a ty mají (jak také jinak) na dění v páru či v rodině odlišný pohled. Tyto odlišné pohledy (obzvláště ty neuvědomované, nereflektované, nevyslovené a tudíž nesdílené či nešťastným způsobem vyslovené a sdílené) mohou často vytvářet či podporovat komunikační nedorozumění a vyvolávat pocity zklamání.
Naším cílem během rozhovoru s párem a rodinou není sjednocovat rozdílná očekávání (to by asi ani nebylo možné), ale dát prostor pro to, aby rozdílná očekávání mohla zaznít v bezpečném rámci, který bude dostatečně podporovat následnou konstruktivní práci s vyřčenými tématy. Díky tomu, že se s tématy dále konstruktivně pracuje, lze předpokládat, že budou jejich obsahy během společného rozhovoru přetvořeny (zpracovány) tak, že nastane změna v myšlení, prožívání a následně i v chování všech zúčastněných v oblasti či oblastech života, s nimiž pár či rodina do terapie přišla.
Systemický rozhovor poskytuje prostor všem zúčastněným k vyslovení jejich názorů, více či méně odlišných očekávání a pohledů na věc. Ctíme zde jeden z odkazů Gregoryho Batesona, který řekl: "Dva pohledy jsou více, nežli jeden." Čím větší pestrost rozhovoru, tím větší naděje, že pár či rodina spolu s terapeutem budou schopni nalézt to nejvhodnější řešení a proměnit sebe a svoji situaci.
Pomáhající psychoterapeuticky vedený rozhovor s párem či rodinou je tedy mimo jiné místem pro:
- vyslovování nevyslovených očekávání
- slaďování (tj. harmonizaci, soulad, nikoli vždy sjednocování) rozdílných očekávání
- a objevování a přijímání toho, že naše očekávání jsou (a budou) rozdílná, ale i přesto spolu můžeme být, pokud se budeme vzájemně respektovat (rozuměj: respektovat, že je mezi námi rozdíl) a pokud najdeme způsob, jak spolu v páru či rodině „spolu-žít“.
Práce s dětmi a s dospívajícími
Naše přemýšlení o spolupráci s dětmi a dospívajícími opět vychází ze systemického přístupu. Děti a dospívající vnímáme jako dosud nevydělené z jejich původních rodinných systémů, o to více závislé na tom, co se v rodině děje. Proto se naše práce s dětmi a s dospívajícími uskutečňuje zpravidla formou rodinně terapeutické spolupráce, která je přizpůsobena věku dítěte či mladistvého tak, aby mladší členy rodiny bavila, zajímala a aby pro ně byla srozumitelná. Jen při splnění právě jmenovaných kriterií může být terapie užitečným podnětem pro rozvoj změn v rodinném systému, a tím i pro další rozvoj a učení se dětí a dospívajících.
Víme, že čím menší dítě, tím hůře se mu bude soustředit a orientovat se v klasickém terapeutickém rozhovoru. Proto s menšími dětmi používáme i řadu technik, které jsou nejen hravé, ale mají mimoto terapeutický podtext a pomáhají v dítěti podporovat jeho rodící se kompetence.
Dítě se během rodinně terapeutické spolupráce učí, že nemusí být jen obětí svých problémů, ale že je schopno si svůj život do veliké míry řídit tak, aby bylo spokojené, šťastné a sebevědomé, a že má - stejně tak jako jeho rodiče - svůj vliv i na tvorbu společné rodinné pohody.
ON LINE konzultace
Všechny výše uvedené formy konzultační pomoci lze realizovat po předchozí domluvě též on line formou, s ohledem na naše zkušenosti však doporučujeme preferovat (je-li to možné) osobní kontakt.
